Na úpatí Bílých Karpat v Bojkovicích – Světlově najdete unikátní zámek ve slohu anglické tudorské gotiky. Zámek Nový Světlov je prestižním regionálním kulturním centrem s celoročním provozem. Najdete zde divadelní sál, hotel a restauraci.
Od dubna do října probíhají víkendové prohlídky zámku od 10:00 – 17:00 hodin. V období červenec – srpen jsou pak prohlídky zámku možné každý den kromě pondělí v čase od 11:00 do 17:00, a to každou celou hodinu se školeným průvodcem.
V severozápadním výběžku Panonské nížiny, v nejteplejší a téměř nejsušší oblasti České republiky, se nachází Pavlovské vrchy. Zdejší zem dodnes střeží dávná tajemství lovců mamutu, Keltů i zapomenuté osudy vojáků X. římské legie, kteří tu podle legendy začali s pěstováním vinné révy.
Pálava byla v roce 1976 vyhlášena chráněnou krajinnou oblastí a o deset let později biosférickou rezervací UNESCO.
Nejvýznamnějšími výchozími body pro turistiku je Mikulov a Pavlov. Oblast s mnoha jedinečnými druhy rostlin má také vynikající polohu pro pěstování vinné révy. Úrodný kraj kolem Pálavských vrchu však skrývá mnohem víc, než uvidíte ze sedla kola při cestách rozlehlými vinohrady. O tom, že zdejší „zemi spálenou sluncem“ milovali už pralidi, svědčí pozůstatky ohnišť, skladiště mamutích kostí a především světoznámá Věstonická Venuše. Turisti na Pálavě obdivují také pestré květiny, jako třebakosatce na Děvíně či Kočičí skále, písečnice velkokvěté, které u nás jinde než tady nenajdete, a dále pak šalvěj etiopská či ovsíř stepní, který roste nedaleko Mikulova od konce poslední doby ledové.
Navštívit můžete tak zříceniny Sirotčí hrádek a Dívčí hrady. Různé druhy skalních suchých trávníků, lemových společenstev, suchomilných křovin a teplomilných doubrav na svazích Děvína se označuje jakokrasová lesostep. Na západním břehu rybníka Nesytu u Sedlece dosud přežívají zbytky slanomilné vegetace, která byla v minulosti na zasolených pastvinách jižní Moravy téměř běžná. V oblasti bývají navštěvovány zříceniny tří středověkých hradů a naučná stezka.
První historická zpráva o této lokalitě pochází až z roku 1222. Již tehdy zde patrně stála gotická tvrz s dvorcem, kterou r.1249 český král Václav I. propůjčil rakouskému šlechtici Sigfriedu Sirotkovi.
Koncem 13. století se držiteli celé Lednice a nedalekého Mikulova stali Liechtensteini, původem ze Štýrska, kteří postupně získali pozemkový majetek na obou stranách moravsko-rakouské hranice. Příslušníci rodu se nejčastěji uplatňovali ve vojenských službách, v renesanci pak v hospodářském podnikání. Od druhé poloviny 15.století se pak příslušníci rodu uplatňují i v nevyšších zemských úřadech. Zásadní změna postavení rodu na Moravě však nastala až za bratrů Karla, Maxmiliána a Gundakara z Liechtensteina. Karel a Maxmilián si výhodnými sňatky zabezpečili velké bohatství starého moravského rodu Černohorských z Boskovic. Bratři byli zpočátku, tak jako jejich otec a děd, protestanty-luterány, ale záhy přestoupili na katolickou víru a připravili si tak vhodnou půdu pro další politickou činnost. To se týkalo zejména Karla, který působil na dvoře císaře Rudolfa II., v roce 1604 se stal zemským hejtmanem na Moravě a v roce 1608 byl pozdějším králem Matyášem II. povýšen do knížecího stavu a uděleno mu opavské knížectví.
Za stavovského povstání stál na straně Habsburků, účastnil se i bitvy na Bílé hoře. Po porážce stavovského povstání v roce 1620 systematickým skupováním konfiskovaných majetků některých účastníků odboje se Liechtensteini stávají nejbohatším rodem na Moravě a ve svém postavení vystřídali Žerotíny. Obrovský půdní fond jim přinášel velké zisky a umožnil jim i velkolepé stavební podnikání zde v Lednici.
Již v 16.století patrně Hartmann II. z Liechtensteina, nechal zbořit zdejší středověkou vodní tvrz a nahradil ji renesančním zámkem. Na sklonku 17.století byla i tato stavba zbořena a vybudováno zde barokní sídlo s rozlehlou architektonicky řešenou zahradou a monumentální jízdárnou, podle návrhu Jana Bernarda Fischera z Erlachu, která se jen v málo pozměněné podobě uchovala dodnes. Po polovině 18. stol. byl zámek opět upravován stavebně a roku 1815 byly odstraněny jeho přední trakty, které byly součástí barokního zámku.
Dnešní vzhled pochází tedy z let 1846-1858, kdy kníže Alois II. z Liechteinsteina usoudil, že Vídeň je pro pořádání letních slavností nevhodná a nechal Lednici přebudovat na reprezentační letní sídlo v duchu anglické gotiky. Pro pořádání velkolepých setkání evropské šlechty sloužily reprezentační sály v přízemí (dnes I.prohlídkový okruh), které jsou vybaveny vyřezávanými stropy, dřevěným obložením stěn a vybraným mobiliářem. V 1. patře zámku pak můžete navštívit soukromé pokoje Liechtensteinů. Ve 2. patře pak pokoje dětí a jejich guvernantek, spolu s muzeem loutek Milana Knížáka.
Původně hrad, založený snad již ve 12. století, pasovskými biskupy nebo rakouským rodem Seefeldů (až do roku 1920 Valtice patřily k Dolním Rakousům), od roku 1387 až do roku 1945 náležel Liechtensteinům. Několikrát přestavován, v 2. polovině 16. století renesanční úpravy. Poškozen Švédy v letech 1645 – 1646, poté dlouhodobá barokní přestavba. Původní renesanční část bývalého hradu upravena na vstupní dvoupatrové průčelí, v místech ostatních budov postavena další 3 křídla zámeckého komplexu a zřízena zahrada. Současně byl prostor mezi zámkem a městem upraven jako čestný dvůr (hospodářské budovy, divadlo, jízdárna ad.). Na výstavbě zámku se podíleli význační architekti F. Carratti, G. G. Tencalla, A. a J. K. Ernové, D. Martinelli, A. Beduzzi a A. Ospel, sochař F. Biener a štukatér Alberti. V průběhu 18. století úpravy zámecké zahrady a parku, v 1. polovině 19. století za Jana I. Liechtensteina rozsáhlá krajinářská úprava celého valtického okolí. V roce 1945 přešel do majetku státu.
Patři k nejnavštěvovanějším turistickým místům na Moravě. Zoo chová přes 210 druhů zvířat. Zlínská zoo je jedinečným místem, kde mohou návštěvníci vidět zvířata všech kontinentů v přírodním bioparku s volným výběhem. Zvířata tu žijí ve zdařilé napodobenině jejich původního prostředí. Ptáci žijí v ptačích voliérách, které připomínají jejich domovinu, savci jsou vystavováni v přírodních expozicích.
K vidění jsou tu sloni, žirafy, nosorožci, zebry, asijští tygři, ušatí medvěti a giboni, australští klokani, běžci emu, ale i jihoameričtí papoušci, mravenečníci nebo lamy. V nové tropické hale Yucatan mezi faunou a flórou uvidíte vzpomínku na civilizaci Mayů, někdejších obyvatelů Yucatánského poloostrova.
Krásu místa dotváří nádherný historický zámecký park starý více než 200 let. Návštěvníky upoutá svým anglickým slohem a 1150 druhy vzácných dřevin a okrasných bylin. Park patří k k dendrologicky nejcennějším zámeckým parkům celé Moravy. Parku se spoustou květin, jezírek, vodotrysků a vodopádů dominuje zámek Lešná, který je proslulý dřevořezbářskou výzdobou interiérů a rozsáhlými sbírkami porcelánu a stříbra.
Luhačovice jsou čtvrté největší a jedny z nejkrásnějších lázní v České republice. Najdete je v malebném údolí nedotčené přírody chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Jedinečné léčivé prameny řadí Luhačovice mezi nejlepší léčebné lázně v Evropě v léčbě dýchacích cest a dalších onemocnění.
V Chřibech je k dispozici nová vyznačená lyžařská běžecká trasa. Chřibům se lidově říká také Buchlovské hory podle nepřehlédnutelné siluety středověkého hradu Buchlov.
Ke stávajícím lyžařským vlekům se sjezdovkami v obcích Stupava, Břestek a Osvětimany je trasa pro běžkaře ideálním doplňkem. Celkem 45 kilometrů dlouhá trasa začíná u železničního nádraží v Bohuslavicích u Kyjova, vede přes Moravanské louky, parkoviště u Křížku, pískovcové skalisko Kozel a zříceninu Stříleckého hradu. Dále pokračuje přes motorest Samota, Buchlov kámen, Brdo, Bunč, Komínské skály a Budačinu. Konec lyžařské trasy se nachází u lávky pro pěší přes řeku Moravu u Otrokovic, na okraji lesa s názvem Tresný.
Lyžařský areál se nachází v nadmořské výšce 340 m v blízkosti chatové oblasti za obcí Břestek u fotbalového stadionu. Dostupnost po místních komunikacích, parkovací plochy pro cca 200 osobních automobilů. Sjezdovka je dostatečně široká s mírným sklonem a je vhodná především pro začátečníky, mírně pokročilé lyžaře, seniory a děti. V areálu je k dispozici rychlé občerstvení (párky, čaj, káva, ….) a sociální zařízení s teplou vodou a topením.
SKI Park nabzí výborné podmíny pro lyžování a snowbording. K dispozici je 400m dlouhá sjezdovka s převýšením 98m. Svah je na začátku prudší, od půlky pak středně těžký, vhodný pro začínající i zkušenější lyžaře.
Lyžařské centrum (350-450 m.n.m.), fungující od roku 2001. Přepravní kapacita střediska 2.500 osob za hodinu. Délka hlavní osvětlené a pravidelně zasněžované sjezdovky je 500 m. Noční lyžování každý den do 20:30 h. Lyžařské středisko se nachází v Buchlovských horách (Chřiby).
