Původně hrad, založený snad již ve 12. století, pasovskými biskupy nebo rakouským rodem Seefeldů (až do roku 1920 Valtice patřily k Dolním Rakousům), od roku 1387 až do roku 1945 náležel Liechtensteinům. Několikrát přestavován, v 2. polovině 16. století renesanční úpravy. Poškozen Švédy v letech 1645 – 1646, poté dlouhodobá barokní přestavba. Původní renesanční část bývalého hradu upravena na vstupní dvoupatrové průčelí, v místech ostatních budov postavena další 3 křídla zámeckého komplexu a zřízena zahrada. Současně byl prostor mezi zámkem a městem upraven jako čestný dvůr (hospodářské budovy, divadlo, jízdárna ad.). Na výstavbě zámku se podíleli význační architekti F. Carratti, G. G. Tencalla, A. a J. K. Ernové, D. Martinelli, A. Beduzzi a A. Ospel, sochař F. Biener a štukatér Alberti. V průběhu 18. století úpravy zámecké zahrady a parku, v 1. polovině 19. století za Jana I. Liechtensteina rozsáhlá krajinářská úprava celého valtického okolí. V roce 1945 přešel do majetku státu.
